ITP

Diagnózu ITP stanovíme až vyloučením trombocytopenií v důsledku dřeňových útlumů a ostatních megakaryocytárních trombocytopenií, především alergických a v rámci konsumpční koagulopatie. ATP může být jedním z projevů systémového lupus erytematodes nebo může provázet lymfoproliferativní stavy.
Terapie. Akutní ITP má značnou tendenci k spontánní úpravě, proto k imunosupresivní léčbě, která úpravu urychluje přistupujeme jen v těžších případech. Naopak u chronické formy léčbu vysokými dávkami kortikoidů (Prednison 60 - 100mg/den) neodkládáme. Léčba vede asi v polovině případů ke klinické a laboratorní úpravě. Po dosažení remise snižujeme dávku kortikoidů a po určitou dobu pokračujeme v dávce udržovací. V případě selhání je indikována splenektomie. Ta má úspěch u nemocných, u kterých vyšetření ukázalo převažující zánik trombocytů ve slezině. . Při hlubokém poklesu počtu trombocytů a výraznějších krvácivých projevech s rizikem trvalých následků nebo ohrožení života je indikováno intravenozní podávání imunoglobulinů ve vysokých dávkách 0.4g/kg/den po dobu 3-5 dní. Úprava trombocytopenie však bývá jen krátkodobá, několikadenní. Podobně spolehlivý a rychlý léčebný účinek má výměnná plasmafereza. Symptomaticky doplňujeme uvedenou léčbu podáváním nespecifických hemostyptik a v krajních případech převody krevních destiček, jejichž účinek je však pouze krátkodobý.

ITP

Chronická forma ITP je onemocnění dospělého věku s plíživým počátkem a chronickým průběhem. V etipatogenezi této formy se předpokládá úloha autoprotilátek proti antigenům krevních destiček. Trombocyty s navázanými protilátkami jsou urychleně vychytávány monocytomakrofágovým systémem. Slezina se může uplatňovat v patogenezi dvojím způsobem, jednak tvorbou protilátek a jednak zvýšeným vychytáváním a odbouráváním pozměněných destiček. Chronickou formou ITP jsou postiženy častěji ženy než muži. Onemocnění začíná většinou plíživě a krvácivé projevy se stupňují postupně. Také u této formy zjišťujeme někdy mírnou splenomegalii. Spontánní remise jsou vzácné.
Pomocná a laboratorní vyšetření. Počet krevních destiček je v různé míře snížený, u těžkých forem pod 10x109/l. V kostní dřeni bývá nález až na zmnožení megakaryocytů normální. U chronické formy ITP má diagnostickou cenu průkaz autoprotilátek proti destičkovým antigenům nemocného. Vyšetření přežívání destiček ukazuje zkrácené přežití a současně nás informuje o místě jejich zániku.