Saturday, September 30, 2006

Z ostatních se používá mitoxantron, amsacrin, etoposid, někdy i merkaptopurin, thioguanin, aj. U nemocných nad 50 respektive nad 6O roků se doporučuje dávky a kombinace cytostatik redukovat, aby nedocházelo k neúměrně těžkým nežádoucím účinkům. Zvážení zasluhuje léčba vysokými dávkami cytosinarabinosidu. U akutní promyelocytární leukémie je lékem volby pro indukci kyselina transretinová ATRA (Vesanoid). U nemocných s leukocytosou se pak kombinuje s chemoterapií.

Tuesday, September 26, 2006

Léčba AML

a) Indukční léčba. Jejím cílem je navození klinické a laboratorní remise onemocnění. Jako kompletní remise se označuje stav, kdy nemocný s AML nemá klinické ani laboratorní známky onemocnění a méně než 5% leukemických buněk v cytologickém obraze v kostní dřeni. Indukční léčba vede k aplazii kostní dřeně a vyžaduje dokonalou podpůrnou léčbu. V indukční léčbě se podávají kombinace cytostatik k indukci ( navození) remise. V počáteční fázi léčby k indukci remise se používají cytostatika v různých kombinacích. Především se používá cytosin arabinosid a anthracyklinová antibiotika ( daunorubicin, doxorubicin, epirubicin, idarubicin ).

Monday, September 25, 2006

M 6

- Akutní erytroleukemie, tvoří asi 3-5% všech případů AML. V kostní dření se nachází více než 50% nezralých buněk z červené řady a více než 30% myeloblastů. Nemocní s erytroleukemií bývají starší než 50 let a mívají často hepatomegalii a splenomegalii.
M 7 - Akutní megakaryocytární leukémie reprezentuje 3-12% všech AML. Nemocní mívají zpravidla nízké počty leukocytů v krevním obraze. V kostní dření jsou charakteristické mikromegakaryocyty. Onemocnění má špatnou prognózu. Chemoterapie indukuje pouze 40% kompletních remisí.

Sunday, September 24, 2006

M 4 - Akutní myelomonocytární leukémie , tvoří asi 5-10% všech AML a nemocní mají v kostní dření více než 20% promonocytů a monocytů. Nemocní mají významnou leukocytózu 30-10x10/9/l a častá bývá leukemická infiltrace orgánů.. Léčba cytostatiky vede až k 70-80%
kompletních remisí.
M 5 - Akutní monocytární leukémie, tvoří 2-9% všech AML. Nemocní bývají mladší, mívají často infiltrace na dásních a je častá leukocytóza vyšší než 100x10/9/l. Léčebná odpověď u této AML je proměnlivá, lze dosáhnout až 70% léčebných remisí, ale onemocnění má časné relapsy..

Friday, September 22, 2006

M 3

- Akutní promyelocytární leukémie (APL), tvoří asi 5-10% všech AML, vyskytuje se u mladších osob, má specifické chromozomální abnormality, je spojena se závažnými projevy koagulace a léčebně odpovídá na kyselinu transretinovou. V nátěru bývá více než 30% promyelocytů. Nemocní mívají krvácivé projevy z aktivace fibrinolýzy, mohou zemřít na intrakraniální krvácení. Léčebně lze dosáhnout až 85% remisí.

Thursday, September 21, 2006

Subtypy AML

Pro AML se používá FAB (francouzsko-americko-britské) klasifikace, která rozděluje AML do osmi skupin.
M 0 - nediferencovaný typ AML, bez vyzrávání , tvoří asi 3% všech AML a diagnóza je možná pomocí monoklonálních markerů
M 1 - AML málodiferencovaný typ, bez vyzrávání , je charakterizovaná málo diferencovanými myeloblasty a tvoří asi 15-20% všech AML
M 2 - AML s vyzráváním do úrovně promyelocytů, tvoří asi 25-30 procent všech AML. Promyelocyty tvoří až 20% všech buněk.

Wednesday, September 20, 2006

Laboratorní diagnostika AML

Základní diagnóza AML je možná z cytologického vyšetření periferní krve. V krevním obraze bývá leukocytóza více než 10x10/9 leukocytů. Jsou vídané i hodnoty nad 200 x 10/9 leukocytů. Většina nemocných má hodnoty leukocytů mezi 5-30 x 10/9 leukocytů. Cytologické vyšetření kostní dřeně prokáže klonovou infiltraci leukemickými buňkami. Dalšími důležitými vyšetřovacími metodami jsou cytochemické vyšetření, imunofenotypizační vyšetření a cytogenetické vyšetření. Výsledky těchto vyšetření umožní klasifikovat nemocné s AML do skupin podle FAB.

Tuesday, September 19, 2006

Klinický obraz AML.

Příznaky AML jsou výsledkem nedostatku normálních fungujících krevních buněk a nadbytku patologických leukemických buněk.
Nemocní přicházejí k lékaři pro únavu, kožní infekce, krvácení z dásní a bolesti v kostech a kloubech. Nechutenství a váhový pokles bývají asi u 25% nemocných.
V klinických příznacích dále bývají časté teploty, někdy pouze subfebrilie. Velikost anemie určují bledost kůže a viditelných sliznic, tachykardii a jiné kardiovaskulární projevy anemie. Trombocytopenie je příčinou krvácivého stavu, který se nejčastěji projevuje krvácením z dásní a tvorbou petechií na dolních končetinách. Bývají i časté epistaxe.
U AML nebývá často hepatomegalie a splenomegalie a velmi řídce je na počátku onemocnění zvětšení uzlin. Perakutně probíhající AML se může projevit infiltrací orgánů včetně CNS a kůže

Sunday, September 17, 2006

Akutní myeloidní leukémie

je častější u dospělých osob, incidence onemocnění se s věkem zvyšuje. AML je popisována jako heterogenní skupina hematologických onemocnění, která je charakterizovaná blokádou terminální diferenciace hemopoetických buněk

Etiologie
Zvýšený výskyt AML se popisuje u osob, kteří jsou vystavení zvýšené expozici radiace a hydrokarbonů, dále po léčbě protinádorovými cytostatiky. Tyto zásahy mají potencionální vliv na změny DNA a mohou vést k mutacím a chromozomálním aberacím, které vedou k poruchám diferenciace hemopoetických buněk. Zvýšený výsky AML se pozoroval u osob, které přežily výbuch atomové bomby, u nemocných po léčbě cytostatiky a po léčbě iradiací. Rovněž některé chemické látky jako benzen jsou potencionálně leukemoidní. Na zvířecích modelech ( opice, kočky a myši) byla prokázáno leukemogenní působení retrovirů. Nemocní s Downovým syndromem (trisomie 21 chromozomu) mají vyšší četnost akutních leukemií a v některých rodinách se uvádí četnější výskyt AL.
AML tvoří asi 1,2% úmrtí na nádorová onemocnění a ze 100 000 zemřelých je 2,2 úmrtí na AML.

Saturday, September 16, 2006

Klasifikace akutních leukémií

Klasifikace leukémií je důležitá pro stanovení léčebného postupu a prognózy. Klasifikovat akutní leukémie umožňují charakteristické znaky leukemických buněk, blastů. Určit však spolehlivě typ leukémie jen na základě morfologie je téměř nemožné. Používáme proto další metody. Existuje množství cytochemických metod, ve většině případů však tato vyšetření doplňujeme pro nutnost dalšího upřesnění o vyšetření imunofenotypizační, cytogenetické , molekulárně genetické, ale též případně o histologické a někdy i o elektronoptické vyšetření.
K třídění se všeobecně běžně užívá tzv. FAB klasifikace (francouzsko - americko - britská), poprvé publikovaná v roce 1976 a později revidovaná.

Wednesday, September 13, 2006

Diagnostika akutních leukemií.

Diagnóza akutní leukémie se stanové na základě vyšetření kostní dřeně a periferní krve. V nich se provádí vyšetření fenotypu, vyšetření cytologické, cytochemické a cytogenetické. Současně se posuzuje hladina kyseliny močové a laktikodehydrogenázy. Vyšetření HLA systém,u u nemocné a sourozenců je důležité s hlediska vyhledání možného dárce krvetvorných buněk při léčbě transplantací. .

Tuesday, September 12, 2006

Nejdůležitějším prognostickým faktorem

u AML je dosažení kompletní remise, které lze dosáhnout od 50 - 85 %. Nemocní starší 5O let dosáhnou remise méně často. Mezi nepříznivé faktory patří vysoký počet leukocytů a blastů v období diagnózy, nález některých chromozomálních abnormalit. Z biochemických ukazatelů se za nedobrý prognostický faktor považuje vysoká hladina LDH před zahájením terapie. Neúspěch může být podmíněn rezistencí na zvolené léky nebo komplikacemi u nemocného v průběhu léčby. Nejhorší prognózu mají pacienti, u nichž se vyvinula AML po chemoterapii a radioterapii.
Nečastější příčinou smrti u akutních leukemií je krvácení a infekce

Monday, September 11, 2006

Prognóza

Zlepšením terapeutických možností ztrácí postupně řada prognostických faktorů svůj původní význam. Nyní je reálným cílem jak při ALL, tak i při AML vyléčení.
Prognóza ALL v dospělosti nebývá dobrá. Mezi nepříznivé prognostické faktory patří věk nad 2O respektive 35 let, hodnoty leukocytů nad 30 x 10/l, FAB typ L3, přítomnost Ph chromozómu v lymfoblastech. Pravděpodobnost dosažení první remise je 47 - 90%, trvá obvykle krátce asi do 1,5 roku. Medián přežití je asi 2 - 3 roky.

Sunday, September 10, 2006

Diagnóza

Diagnóza AL není obtížná u nemocných, u kterých je hematologický obraz typický. Klinický obraz vede k vyšetření krevního obrazu a kostní dřeně. Diagnózu stanovíme laboratorním vyšetřením. Jindy, zejména v počátečním období, nebo v případech ,kde není klinický obraz typický, může být stanovení diagnózy AL náročné, vyžadující širší diferenciálně diagnostický přístup.
Akutní leukémie je diagnostikována, pokud:
- více jako 30 % všech jaderných buněk kostní dřeně tvoří blasty,
- pokud je výrazná převaha erytroidní proliferace ( erytroblasty tvoří více jak 50 % všech
jaderných buněk ) a 30 % nonerytroidních buněk jsou blasty ( lymfocyty, plazmatické buňky
a makrofágy jsou vyřazeny z celkového počtu nonerytroidních buněk),
- jestliže jsou přítomny morfologické známky hypergranulární promyelocytární leukémie.

Saturday, September 09, 2006

Laboratorní nález

téměř vždy se najde jistý stupeň anémie a trombocytopenie. Celkový počet leukocytů může být normální nebo zvýšený, ale i snížený. V nátěrech z periferní krve bývají nápadné morfologické změny erytrocytů, trombocytů,ale i změny neutrofilů. Pro diagnózu je důležitý nález blastů ( a promyelocytů) v periferní krvi a kostní dřeni. Biochemicky často nacházíme hyperurikémii, zvýšenou laktikodehydrogenázu, hyperkalcémii a hypokalémii.
Akutní promyelocytová leukémie je často komplikována diseminovanou intravaskulární koagulací.
Hodnocení speciálních vyšetření cytochemických, imunofenotypizačních , atd. provádí odborní pracovníci specializovaných laboratoří.

Thursday, September 07, 2006

Subjektivní příznaky objektivní nález laboratorní příznaky
Únava splenomegalie
hepatomegalie
adenomegalie anemie
leukocytóza
leukopenie trombocytopenie
Slabost
krvácivé změny změny chromozomů
Horečka
Infekce
Krvácení infiltrace CNS, gonád, kůže, mediastina, dásní blastické buňky v periferní krvi granulocytopenie hyperurikemie

Wednesday, September 06, 2006

Zvětšené lymfatické uzliny bývají častěji u dětí než u dospělých, častěji pak u leukémie lymfoblastické. U některých případů, zejména lymfoblastických leukémií, je zvětšena podčelistní a příušní žláza .
Zvětšení sleziny a jater bývá jen asi u 20 % nemocných na začátku choroby, zejména u lymfatické formy, častěji u dětí než dospělých.

Tuesday, September 05, 2006

Objektivní nález může být různý od nemocného k nemocnému, zejména podle pokročilosti choroby. Z počátku může být zcela normální. Jindy jsou na různých místech kůže a sliznic krvácivé projevy od petechií po rozsáhlé hematomy. Vzácnější jsou leukemické kožní nebo slizniční infiltráty. Nekrotická ložiska mohou být zjištěna především v dutině ústní. Nekrosa a hypertrofie sliznic se často kombinuje s krvácením. Akutní monocytová leukémie má často vyšší počty leukocytů s tendencí infiltrovat dásně, uzliny či mozkové pleny.

Monday, September 04, 2006

Nedostatek funkčních granulocytů umožňuje vznik infekčních komplikací. V některých případech dominují nespecifické obtíže, únava, malátnost, nechutenství, úbytek hmotnosti, teploty, bývají i bolesti v krku, bolesti kloubů a kostí. Vzácněji jsou prvním příznakem obtíže při leukemické infiltraci tkání a orgánů .
Ve výjimečných případech může akutní leukémie probíhat po týdny i měsíce bez subjektivních potíží.

Saturday, September 02, 2006

Vývoj onemocnění je u akutních leukémií velmi pestrý. Může začínat prudce a náhle z plného zdraví. Pravidelně se objevuje různě vysoká horečka, subfebrilie. Začátek však může být i pozvolný, s neurčitými příznaky trvajícími týdny i měsíce. Nejčastěji se vyskytují příznaky plynoucí z útlumu normální krvetvorby patologickou populací, který se projeví anémií, tedy únavou, bledostí, dušností, bolestmi hlavy, závratě, bušení srdce, či trombocytopenií s krvácivými projevy.

 
clovek12: September 2006