Cirkulující antikoagulans

Jako cirkulující anttikoagulancia se označují látky proteinové povahy, vesměs imunoglobuliny třídy IgG, které inhibují účinek koagulačních faktorů. Jejich objevení vede ke krvácivým projevům. Mohou vznikat v průběhu řady interních chorob. Nejvíce se vyskytují u nemocných se systémovými onemocněními pojiva, u plasmocytomu a u lymfoproliferativních chorob. Inhibiční účinek může být namířen proti kterémukoliv koagulačnímu faktoru. Historicky nejznámějším je cirkulující antikoagulans proti faktoru VIII:C. Nemocní mají krvácivé projevy různé intenzity, od snadné tvorby modřin až po krvácení, které se objevuje po chirurgických zákrocích. Při inhibici faktoru VIII bývá prodloužen APTT. Při inhibici faktorů protrombinového komplexu se orientujeme pomocí vyšetření tromboplastinového času.Léčba je závislá na koncentraci inhibitoru. Při spontánním vymizení inhibitoru není léčba nutná, jinak se používá plasmafereza, imunosupresivní léčba.