Onemocnění s častým výskytem DIC:

Infekce: gramnegativní a grampozitivní septikémie, malárie, endotoxemie, méně často virové infekce,
Porodnické a gynekologické komplikace: embolie plodovou vodou, retence mrtvého plodu, placenta praevia, gestoza, abrupce placenty, mola hydatidoza,
Úrazy: crush syndrom, popáleniny, zhmoždění mozku, polytraumata, poranění hrudníku,
Reakce antigen-protilátka: anafylaktický šok, ABO inkompatibilní transfuze, rejekce transplantátu,
Různé: srdeční infarkt, plicní embolie,lupus erytematodes, akutní ledvinová nedostatečnost, hadí jedy, akutní leukémie, mimotělní oběh.
Klinický obraz: DIC může, podle vyvolávajícího momentu probíhat akutně nebo chronicky. Charakter DIC ovlivňuje rychlost a množství vyvolávajícího podnětu, kapacita RES a velikost hemostatického potenciálu každého nemocného, především kapacita inhibitorů.DIC představuje dynamicky se vyvíjející stav, který s různou rychlostí a různou dobou trvání prochází těmito fázemi:
a) fáze aktivace hemostázy,
b) fáze kompenzovaná ( či dekompenzované) DIC,
c) fáze excesivní aktivace sekundární fibrinolýzy
d) kombinacemi uvedených fází.
Podle aktuálního stavu hemostázy se může klinicky DIC projevovat:
a) krvácivým stavem vyplývajícím z poklesu koagulačních faktorů a aktivace sekundární fibrinolýzy,
b) orgánovým postižením při poruchách mikrocirkulace (hypofyzární nekróza, nadledvinková nekróza, jaterní dystrofie, mikroembolizace plicního řečiště),
c) generalizovanou poruchou mikrocirkulace vyvolanou trombotickou blokádou a zhoršovanou krvácivým stavem, přecházející do nezvratného šoku.
DIC může postupně procházet všemi stadii, ale může mít i perakutní průběh a projevit si ihned krvácivých stavem s prakticky nesrážlivou krví. Onemocnění může probíhat jako purpura fulminans u meningokokové sepse nebo Waterhousův-Friedrichsenův syndrom , což představuje septický stav s hemoragickým postižením nadledvinek..