Základní principy hemostázy

Hemostaza představuje jeden z mechanizmů, které udržují integritu vnitřního prostředí. Za fyziologických poměrů hemostaza zajišťuje fluiditu krve v intaktním cévním řečišti a v případě poruchy kontinuity cévní stěny vede krevním srážením k zástavě krvácení. Hemostatická rovnováha je výsledkem normální funkce cévní stěny, krevních destiček a činitelů plazmatických zahrnujících systém koagulační, fibrinolytický a jejich inhibitory. Narušení hemostatické rovnováhy může vyústit na jedné straně v krvácivý stav a na straně druhé ve stavy trombofilní.
Normální funkce cévní stěny v hemostáze je výsledkem jednak neporušené struktury a jednak metabolické aktivity a tvorby řady hemostaticky aktivních látek. Povrch souvislé endotelialní výstelky je v podstatě inertní ke krevním hemostatickým činitelům. V subendoteliu jsou přítomny tzv. adhezivní proteiny, kolagen, Willebrandův faktor, trombospondin, fibronektin a další. Endotelialní buňky syntetizují prostaglandin I2, tzv. EDRF (endotelialní relaxační faktor), tkáňový aktivátor plasminogenu a jeho inhibitor (PA, PAI-1). Součástí membrány endotelialních buněk jsou dále proteoglykany s heparinovým účinkem a trombomodulin.