Výsledkem aktivace

plasmatických koagulačních faktorů je vytvoření stabilního fibrinu. Fibrin vytváří fibrinovou síť na trombocytární matrici, kterou tím zpevňuje. Vznik stabilního fibrinu je výsledkem vzájemného působení koagulačních plazmatických proteinů. Tento děj představuje kaskádovitou reakci, při které se neaktivní protein (proenzym) mění na aktivní enzym a ten aktivuje další proenzym. Komponenty koagulace tedy jsou: proenzymy, profaktory a regulační faktory.
Koagulační faktory je možné dělit i podle chemické struktury:
a) serinové proteázy, které mají po rozštěpení enzymatickou aktivitu. Jsou to faktor II, faktor VII, faktor IX, faktor X, faktor XI, faktor XII a prekalikrein.
b) kofaktory, které se účastní tvorby koagulačních faktorů s fosfolipidy. Jde o faktor V, faktor VIII, vysokomolekulární kininogen a tkáňový faktor.
c) fibrinogen, který je základním koagulačním substrátem pro trombin .
V tradičním pohledu na koagulaci je koagulační kaskáda zahajována ve dvou téměř nezávislých systémech, které se podílejí na aktivaci faktoru X.