Monoklonální gamapatie

Monoklonální gamapatie jsou definovány jako onemocnění vyvolaná monoklonální proliferací B-buněčného lymfocytárního klonu, provázená tvorbou homogenního patologického imunoglobulinu /paraproteinu/, který můžeme detekovat v séru nebo v moči..Jde o heterogenní skupinu chorob, pro něž je společným znakem tvorba patologického monoklonálního imunoglobulinu. Sekrece imunoglobulinů je v organismu zajišťována prostřednictvím plazmatických buněk, které představují terminální diferenciační stádium maturace B-lymfocytu. Základní struktura všech typů imunoglobulinů je stejná, zahrnuje 2 těžké (H) a 2 lehké (L) polypeptidové řetězce, kterou jsou navzájem spojeny disulfidickými můstky. H i L řetězce mají své „konstantní“ regiony sekvencí aminokyselin, „variabilní“ regiony potom zajišťují protilátkovou specificitu. Přítomnost monoklonálního imunoglobulinu v séru nebo moči můžeme v prvním kroku prokázat běžnou elektroforézou bílkovin, přesný typ potom stanovujeme dnes nejčastěji metodami imunoelektroforézy nebo imunofixace.