Osifikace a variace záprstních kostí

Osifikace záprstních kostí
Zvláštností metakarpu je, že osifikují z diafysy a jen z jedné epifysy
(obr. 257), která u 1. metakarpu je při bázi, kdežto u ostatních v hlavici;
jde o tzv. monoepifysové kosti. První metakarp se tedy způsobem
osifikace podobá článkům prstů. Náznaky epifys, které se mohou
objevit v hlavici 1. metakarpu nebo v bazích ostatních, se
označují jako pseudoepifysy. Diafysy metakarpu začínají osifikovat
prenatálně (již v 9. fetálním týdnu); epifysy osifikují ve 2.-3. roce,
u dívek dříve než u hochů; s diafysami splývají v 15.-19. roce, opět
dříve u dívek.
Variace záprstních kostí
Typická variace je samostatně osiťikující proč. styloideus ossis metacarpi
tertii. Jinak jsou metakarpy postiženy při vrozených malformacích
končetin (např. chybí první nebo první dva metakarpy
u manus vara congenita).