Saturday, September 22, 2007

Alogenní transplantace

je převod transplantovaných buněk, kdy dárcem je jiná příbuzná či nepříbuzná osoba, která splňuje požadovanou shodu v HLA antigenech. Dárcem může být každý zdravý člověk splňující podmínky dárce krve a je schopný požadovaného výkonu.

Dříve základním zdrojem hematopoetických kmenových buněk byla kostní dřeň . V celkové anestézii se odebírá dřeňová krev opakovanými aspiracemi z lopat kostí kyčelních. Je možno však použít i anestézie epidurální. Požadované množství progenitorových buněk bývá obsaženo asi v 800 - 1500 ml. Riziko odběru pro dárce je malé a v podstatě odpovídá riziku anestézie. Komplikace u dárce jsou velmi řídké, většinou několik dní trvající bolesti v místě odběru. Anemizaci předejdeme podáním připravené autotransfúze.
Dalším významným zdrojem jsou progenitorové buňky z periferní krve, odebírané opakovanými cytaferézami pomocí separátorů krevních tělísek. Výhodou proti kostní dřeni je menší zátěž při odběru, nezávisí na místním zničení kostní dřeně a větší obsah pozdních zadaných progenitorových buněk působí rychlejší přihojení a dřívější reakci na léčebné podání hematopoetických růstových faktorů. Výhodou proti autologní dřeni je i menší pravděpodobnost kontaminace maligními buňkami.
Odebraný štěp může být aplikován bezprostředně po odběru anebo je speciálně laboratorně zpracován ( např. při alotransplantaci se mohou odstraňovat T lymfocyty, erytrocyty, při autotransplantaci se vzorek může čistit od zbytkových maligních buněk ) či je kryokonzervován. V některých případech se uchovává rezervní vzorek pro případ, že se první transplantát neuchytí, tzv. back up .
Příjemci se transplantované buňky aplikují žilní cestou jako krevní transfúze. Hematopoetické kmenové buňky se pak po převodu vychytají z oběhu v kostní dřeni, kterou nově osídlí.

 
clovek12: Alogenní transplantace