ZAPOJENÍ RF

1. Aferentní
o tractus spinoreticularis
o tractus corticoreticularis
o fibrae corticonucleares tractus pyramidalis
o tractus cerebelloreticulares
o spoje z pallida, substantia nigra, tecta, hypothalamu
o odbočky z tractus spinothalamicus
1. Eferentní
o tractus reticulospinalis
o tractus reticulothalamicus
o tractus reticulonucleares (hlavové nervy)
o tractus reticulo-reticulares
o tractus reticulocerebellares

FORMATIO RETICULARIS

difúzní systém buněčných formací, rozložený podélně v mozkovém kmeni, zejména kolem jader hlavových nervů a mezi nimi, sahá od prodloužené míchy až k hypothalamu. Jedná se o vývojově velmi starou strukturu. Obsahuje velké množství jader a spojů, z nichž výjimáme:
JÁDRA RF
• rapheální (v celé délce rf uprostřed, mají spoje do mediálních jader a do limbických okruhů)
• mediální (v celé délce, největší s dlouhými spoji)
• laterální (zejména v medulla oblongata a pons, mají spoje do mediálních jader)
• cerebrální (mají spoje do mozečku)
• monoaminergní (zejména v locus coeruleus a v pars compacta substantiae nigrae
1. katecholaminergní (noradrenalin, DOPA)
2. serotonergní (serotonin)

Hypophysis cerebri

(= glandula pituitaria)
- adenohypophysis (= lobus anterior) - vzniká z Rathkeho výchlipky ve stropu hltanu
- vytváří hormony ACTH, TSH, FSH, LH, STH, MSH díky účinkům hypothalamických releasing a inhibiting factors, transportovaných z jader hypothalamu formou neurokrinie cestou tractus tuberoinfundibularis
- neurohypophysis (= lobus posterior) - vzniká jako výchlipka diencephala
nuclei supraopticus et paraventricularis vytvářejí hormony ADH a oxytocin
! zvláštnost cévního zásobení - hypofyzoportální systém (a. hypophysialis inf. et sup.) !

5. HYPOTHALAMUS

je derivát bazální ploténky a nejvyšší vegetativní ústředí
infundibulum + hypophysis, tuber cinenereum (eminetia mediana) + corpus mamillare, area preoptica + chiasma et tractus opticus
Funkce: přední hypothalamus - vztah k parasympatiku
střední hypothalamus - vztah k sympatiku
zadní hypothalamus - vztah k limbickému systému
Jádra: area hypothalamica rostralis - nucleus paraventricularis, supraopticus, suprachiasmatis
area hypothalamica intermedia - nuclei tuberales laterales
area hypothalamica dorsalis - nuclei tuberales laterales
area hypothalamica posterior - nuclei mamillares
nucleus posterior hypothalami

4. SUBTHALAMUS

uložen pod thalamem a je od něj oddělen Forelovým políčkem H1 a zevně od hypothalamu, bez patrné hranice
zona incerta (funkcí připomíná retikulární formaci a převádí motorické signály /motorická kůra-zona incerta-RF-mícha/)
nucleus subthalamicus (zapojen do soustavy bazálních ganglií, jeho porušení má za následek hemibalismus a hrubé nekoordinované pohyby)

DIENCEPHALON

habenula (trigonum habenulare), comissura habenularum, comissura posterior
glandula pienalis (rudimentární endokrinní žláza s tlumivým účinkem na činnost pohlavních žláz /pubertas praecox/ s acervulus cerebri (vápenaté konkrementy u dospělých), vývojový vztah k parietálnímu oku)
2. THALAMUS
nuclei anteriores, dorsales, intralaminares, mediales, mediani, posteriores, ventrales a reticularis se rozdělují podle zapojení:
3. METATHALAMUS
corpora geniculata laterale et mediale

tajna nauka

Vytvořme vnitřní mír v srdci tichou meditací a láskou k hle¬danému cíli. Zavrhněme osobní vůli a hlavně veškeré negace a pochybnosti a promítněme to nejlepší, co v nás je, na celý náš svět, na celý vesmír, na nekonečné bytí všeho. Zaplavme je svým vlastním vnitřním světlem: „Ať se všechny věci projeví jako pravda! Jsou všechny vůlí Nejvyššího, vůlí Boží, ne naší. Naše vůle budiž jen prosta chtění a srdce očištěno."
A nyní si představme východ slunce, sluneční kotouč zvolna stoupající nad hory. Soustřeďte se na tento imaginativní obraz po několik minut. Slunce tiše stoupá a stoupá až k svému zenitu. Sledujte ho.
I toto je výborné cvičení pro posilnění a produchovnění vašeho lotosu mysli, posvátné ádžni.
Nyní opět táhněte zvuk ÓM ve dvaceti jednom dechu (třikrát sedm) od pupku k obočí a při každém dechu si řekněte jsem nekonečný mír". Odpusťte každému, kdo vám kdy ublí¬žil. Jste nekonečným mírem, a tak je vaším nekonečným mí¬rem naplněn každý bez výjimky.

- pars

retrolentiformis cruris posterioris c.i.: radiatio optica /Gratioleti/ (vlákna zrakové dráhy z corpus geniculatum laterale do area 17 při sulcus calcarinus), radiatio thalami posterior, fibrae occipitopontinae et occipitotectales
- pars sublentiformis cruris posterioris c.i.: radiatio acustica (vlákna sluchové dráhy z corpus geniculatum mediale do area 41, 42 v gyri temporales transversi /Heschli/) et optica, fibrae corticotectales, corticothalamicae et temporopontinae

CAPSULA INTERNA

- bílá hmota hemisféry mezi mediálně ležícími nucleus caudatus a thalamem a laterálně ležícím nucleus lentiformis.
• crus anterius capsulae internae: radiatio thalami anterior, tractus frontopontinus
• genu capsulae internae: fibrae corticonucleares
• crus posterius capsulae internae: fibrae corticospinales (somatotopicky uspořádána zpředu dozadu), corticoreticulares, corticorubrales, corticothalamicae, thalamoparietales a radiatio thalami centralis (obousměrné spojení thalamu a kůry temenního laloku)

Sval bedro-kyčlo-stehenni

1. – funkce kyčelního kloubu. Sval, který se zkracuje jako první při artróze.

2. Svaly stehna – přitahovače, kvadriceps = čtyřhlavý sval stehenní (hlava střední, vnitřní a vnější).

3. Svaly hýžďové – rychle ochabují (velký, střední, malý)

4. Zadní svaly stehna – hamstringy (většinou oslabené a zkrácené): dvojhlavý sval stehenní (dvě hlavy, jedna na sedacím hrbolu, zanožuje v kyčli, ohýbá koleno), …

5. Svaly bérce – skupina přední (přední sval holení) a zadní

6. Trojhlavý sval lýtkový – snadno se zkracují, jsou oslabené. Achillova pata snadno praská, tak kolem 40. roku života.

Velký sval prsní

1. – upíná se na hraně velkého hrbolku kosti pažní. Hlavní funkcí je připažení.

2. Malý sval prsní – upíná se na žebra.

3. Deltový sval – tvoří konturu ramene, hlavní funkcí je upažování (hlava přední, zadní a střední).

4. Rotátorová manžeta - sval nad, pod hřebenový a malý oblý, umožňuje úplné vzpažení

5. Dvojhlavý sval pažní – biceps, hlava dlouhá začíná na lopatce, hlava krátká začíná na hákovitém výběžku. Hlavním úkolem je ohnutí v lokti.

6. Sval hákovitý – předpažovač

7. Sval pažní trojhlavý – dlouhá hlava začíná na hrbolku pod jamkou ramenního kloubu na lopatce, všechny hlavy se upínají ke kosti loketní. Funkcí je natažení v lokti.

Široký sval zádový

– upíná se na horní části kosti pažní hraně malého hrbolku. Má vztah k ramennímu kloubu, zapažuje a vztahuje rameno dovnitř.

2. Vnitřní rotátory ramenního kloubu – sval podlopatkový, úpon širokého zádového svalu, velký sval oblý. Jsou důležitou strukturou ramenního kloubu.


3. Zvedač lopatky – má tendenci se zkracovat (vztahuje se k bolestem za krkem)
4. Přední sval pilovitý – umožňuje vzpažení a fixuje se k hrudníku

5. Vzpřimovače

6. Břišní svaly – vždy fungují současně, ale preferenčně dělá pohyb jedna část svalů. Přímý sval břišní – upíná se na kost stydkou, základní funkcí je předklon pro zabalení zad. Zevní a šikmý sval břišní – zevní uklání, šikmý uklání i rotuje.

Svalový korzet:

- sval je složen z vlákének, ty se skládají do snopců
- sval má začátek a úpon (ta je pohyblivější)
- svaly jedno kloubové a dvou kloubové
- svaly tonické (vzpřímenost, mají tendenci ke zkrácení, působí proti gravitaci), svaly fazické (mají rychlou akci, mají tendenci k oslabování, z toho plynou disbalance, je nutné posilovat)

1. Trapéz – upíná se na hřeben lopatky, jde přes kost klíční. Část sestupná, horizontální a vzestupná. Střední část má sklony k oslabování.

2. Rombické svaly – jsou pod trapézem

Holení kost:

- průřez má trojúhelníkový tvar

Lýtková kost:
- menší kost než holení
- zevní kotník na dolní části

Hrzený kloub:
- vnitřní a zevní vazivový komplex

Obratle:
- každý obratel nese dvě kloubní plošky pro obratel níž a pro obratel výš

Páteř:
- 7 obratlů krčních, 12 obratlů hrudních, 5 obratlů bederních, kostrč
- lordóza krční, kyfóza hrudní a lordóza bederní
- tvar páteře je individuální záležitost
- páteř funguje jako pružina
- zakřivení do strany se nazývá skolióza

Kost stehenní:

- horní konec má hlavici
- největší kost lidského těla
- analogie kosti pažní
- velký a malý chocholík
- tělo kosti stehenní (vzadu dvě drsné čáry, úponové linie pro 4hlavý sval stehenní)
- zevní a vnitřní postranní vaz
- pohyb valivý a rotační

Koleno:
- meniskus pomáhá vyrovnávat tvar (kolena bez menisku jsou méně stabilní, má výživu pouze z okrajových částí, struktura se snadno poškodí)
- přední a zadní zkřížený vaz (stabilizují koleno)
- čéška je vložená do šlachy úponové části 4hlavého svalu stehenního

Ramenní kloub:

- jamka, hlavnice a kloubní pouzdro (má charakter harmoniky)
- kloub kulový a má nejvyšší rozsah
- jamka a hlavice, pohyb 1:3
- od 30 stupňů upažení se hýbe lopatka

Klíční kost:
- má svoji chrupavku

Ruka:
- loketní kost stojí, přetáčí se pouze kost vřetenní (u palce)
- kloubní jamka vzniká složením kosti loketní a vřetenní
- synoviální pochvy – tření šlach

Pánevní kost:
- přirovnává se k přesýpacím hodinám
- vzniká srůstem 3 kostí (kost kyčelní, sedací a stydká)
- pánevní kruh (kost stydká, kost křížová, kost kyčelní)
- kyčelní kloub (jamka, hlavice, hlavice je do jamky zabudovaná,
- velký chocholík kosti stehenní, ta omezuje unožení = abdukci

Skeletální systém:

- kost má složku organickou a anorganickou, na kosti se upínají svaly a ty mají svoje struktury
Kloub:
- chrupavka – struktura bezcévná, synoviální tekutina, tu produkuje výstylka kloubní kloubní pouzdro, vazivové struktury, má svoji pružnost
- meniskus
- kloubní chrupavka je nenahraditelná
Kyčelní kloub:
- fáze chodropatie – odlupování chrupavky
- artrotický kloub – bez chrupavky, chodí se po kosti

Lopatka pravá:
- plochá kost s okrajev horním, dolním a zevním, hákovitý výběžek
- jamka pro kost pažní s dvěmi hrbolky pro svaly (biceps, triceps)
Kost pažní:
- hlavice, kreček, tělo a dolní konec
- malý hrbolek, velký hrbolek přecházejí v hrany
- drsnatina

Crura cerebri

obsahují procházející dráhy
1. Tractus pyramidalis - fibrae corticospinales (k alfa-motoneuronům v míše)
- fibrae corticonucleares (k jádrům hlavových nervů)
2. Tractus corticopontinus - fibrae fronto-, occipito-, parieto-, temporopontinae (vedou z kůry do nuclei pontis, v nichž se přepojují na tractus pontocerebellares)

ganglie

Čtyři hlavní kličky v zapojení bazálních ganglií
1. senzorimotorický - modetuje motoriku končetin a trupu
2. okulomorický (okohybný) - pohyby očních koulí
3. asociační - prostorová paměť a vyhodnocování efektivity motorického chování
4. limbický - vyjádření emocí motorikou a viscerálními projevy

Tectum

1. Colliculus superior - povrchové vrstvy do zrakové dráhy
- hluboké vrstvy do tractus tectospinalis (souhyby očí a hlavy v závislosti na zrakových podnětech)
1. Colliculus inferior - do sluchové dráhy
Tegmentum
1. Nucleus ruber
aferentní vlákna - z mozkové kůry a mozečku
efernetní vlákna - tractus rubrospinalis = aktivace flexorů
- tractus rubrothalamicus - zapojení do korové motoriky
2. Substantia nigra - pars compacta - tvoří dopamin, umožňuje činnost striata
- pars reticularis - "příbuzná" bazálních ganglií, převádí vliv striata na motoriku kmene (RF)
3. Substantia grisea centralis - nucleus interstitialis /Cajal/ a nucleus commissurae posterioris /Darkševič/ jsou zapojeny do fasciculus longitudinalis medialis

2

1. Vstupní jádra /Input nuclei/ - neostriatum
o Nucleus caudatus
o Putamen
o Nucleus accumbens
2. Výstupní jádra /Output nuclei/
o Pars reticularis substantiae nigrae
o Globus pallidus medialis
o Ventrální pallidum
3. Vnitřní jádra /Intrinsic nuclei/
o Globus pallidus lateralis
o Nucleus subthalamicus
o Pars compacta substantiae nigrae
o Nuclei tegmentales anteriores (Area tegmentalis anterior Tsai)

Area pretectalis

aferentní vlákna - ze zrakové dráhy
eferentní vlákna - do nucleus accessorius dorsalis n. III /Edinger-Westphal/ a dále jako parasympatická dráha k m. sphincter pupillae (miosa)
- do retikulární formace a dále cestou tractus rubrospinalis do centrum ciliospinale /Budge/ v segmentech C8-Th1 míchy, odtud přes truncus sympaticus a ganglion cervicale superius jako sympatická dráha k m. dilatator pupillae (mydriasa)

Srdce

Srdce je skutečně zázračný mechanizmus, který pracuje nonstop, 24 hodin denně po celá desetiletí, a když je třeba, i celé století.Nikdo, kdo jej studuje, se neubrání obdivu. Srdce je skutečně orgán úžasné síly a vytrvalosti. Den co den musí vykonat průměrně 100.000 stahů.Za život provede srdce dva a půl miliardy úderů, přičemž prohání každou minutu v průměru šest litrů krve 153.000 kilometrů dlouhým cévním řečištěm.To odpovídá 25.000 litrů denně a více něž půl miliardě litrů za život.Náš život závisí na nepřetržitém proudění krve – řeky života.

Tenké střevo

V biologii malý střevo je část gastrointestinální plochy mezi žaludkem a tlustým střevem. V dospělém lidi to je o 7m dlouho. To je rozděleno do tří strukturálních částí: duodenum, jejunum a ileum. Jídlo od žaludku je dovoleno v k duodenum svalem volal pylorus nebo pyloric sfinkter, a je pak prosazován tenké střevo procesem svalových stahů volalo peristaltiku.Tenké střevo je místo kde většina z živin od jídla ingesteed je absorbována. Tam být mikroskopický prst-jako projekce volal villi pokrývat malé střevní zdi, které zvětší povrchovou oblast pro absorbci.

mumie

Nedaleko města Shahdad v Iránské provinci Kerman (poměrně izolovaná pouštní oblast) byla nalezena mumie člověka o velikosti pouhých 20-25 centimetrů. Tento nález vzbudil velký rozruch. Podle předběžného antropologiského ohledání byl stanoven věk těla na 16-17 let. Pohlaví a další podrobnosti zatím nebyly určeny. Tělo je mumifikováno a není jasné, zda úmyslně, či nějakým náhodným přírodním procesem. Žádná jiná mumie doposud v Íránu nebyla nalezena.